Uzákonění povinné maturity za matematiky se chystá již mnoho let. Dosud však schváleno nebylo. Především studentům toto dělá těžkou hlavu, neboť na mnoha středních školách není úroveň výuky matematiky příliš vysoká.


 maturitní šerpy


Hlavní otázkou je, zda by se jednalo o standardizované testy, společné pro všechny střední školy i gymnázia, podobně jako je tomu u českého jazyka, nebo zda by si školy testy připravovaly samy. Je totiž třeba vzít v potaz, že matematické schopnosti studenta posledního ročníku gymnázia budou trochu jinde než studenta čtvrtého ročníku oboru, kde se na matematiku přílišný důraz neklade.


 


Jak se totiž ukazuje, právě toto je předmět, u kterého maturanti nejčastěji neuspějí. V současné době mají možnost zvolit si, zda chtějí maturovat právě z matematiky nebo z cizího jazyka, nejčastěji angličtiny. Nejenže matematika je považována za těžší, maturita z cizího jazyka je často viděna jako výhodnější při hledání zaměstnání – většina zaměstnavatelů přeci jen požaduje znalost cizího jazyka, a maturitní vysvědčení může toto vzdělání doložit. Samozřejmě studenti mají možnost maturovat z obou volitelných předmětů, tedy matematiky i jazyka, ale tuto možnost volí jen málokdo.


 tabule s příkladem


Je nutné zeptat se: jaká bude cena za zavedení povinné maturity z tohoto předmětu? Předně se bude muset na většině škol změnit systém výuky, jelikož ten k maturitě obvykle studenty příliš nepřipraví. Dále je tu cena přípravy zkouškových otázek samotných. V případě, že budou standardizované testy, ponese náklady stát, potažmo tedy daňoví poplatníci. Pokud to bude v kompetenci škol, náklady ponesou jednotlivé střední školy.


 


Otázkou také je, k čemu budou povinné zkoušky z počtů prospěšné. Hlavním argumentem je zvýšit úroveň maturit, snížit počet žáků na středních školách a naopak zvýšit jejich počet na učebních oborech. To je jistě potřebné, vzhledem k hrozícímu nedostatku vyučených řemeslníků. Ovšem když se potom podíváme na nabídky práce, naprostá většina zaměstnavatelů požaduje minimálně maturitní zkoušku. Absolventi učilišť tedy mají menší šanci sehnat zaměstnání. I to je jeden z důvodů, proč valná většina žáků devátých tříd chce právě na střední školu s maturitou.


 


Pomůže však maturita z matematiky absolventům nějak v dalším životě? Pomůže jim sehnat zaměstnání, či dostat se na vysokou školu? To je jedním z hlavních důvodů, proč studenti ve valné většině jsou proti povinné maturitě z počtů: nezískají z toho žádné výhody, pouze další učení. U maturity z jazyka vědí, že jim to může pomoci při hledání zaměstnání. Pokud však není jejich cílem vysoká škola s matematiku vyžadujícím zaměřením, je pro ně jen zbytečnou zátěží. A kdo na takovou vysokou školu jít chce, má možnost si maturitní zkoušku z matematiky udělat.


 


Za mne přináší tato nová povinnost mnohem více nákladů, a to jak finančních, tak časových, než výsledný efekt. Pokud bychom chtěli zvýšit úroveň maturit, pak je možné ztížit současné zkoušky a zároveň nechat matematiku spolu s jazykem jako volitelný předmět.